Pár let a co pak? Svět bez fosilních paliv
RNDr. Martin Ledinský, Ph.D., Mgr. David Hanslian, Ph.D., Ing. Jiří Plešek, CSc.

Nejen válka na Ukrajině ukázala, jak moc je svět zranitelný. Ceny energií vyletěly – a mnohem syrověji než dřív je jasné, že musíme urychleně hledat nové zdroje nebo lépe využívat ty nefosilní, které už máme. Je Česko země, kde lze čerpat energii z větru, vody a slunce? Jak? A bude to stačit? A kde je místo jaderné energie?

Společnost v ringu: jak dát krizím k.o.
PhDr. David Černý, Ph.D., Mgr. Vojtěch Kessler, Ph.D., PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D.

Dezinformace, kam se podíváš. Lidstvo zažívá těžké roky – pandemie koronaviru, válka na Ukrajině, zhoršující se ekonomická situace. Orientovat se v záplavě informací, které se snaží rozdělit společnost, je někdy dost obtížné. Jak se naučit vyrovnávat se s krizemi, vyvarovat se zjednodušujících řešení a starat se nejen o sebe, ale i druhé? A jak vybudovat odolnou společnost, která umí reagovat na měnící se podmínky?

Konec blahobytu?
Filip Pertold, Ph.D., Mgr. David Klimeš, Ph.D., doc. RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc.

Celosvětová ekonomika prochází těžkou zkouškou. Jak se s krizí zvládá popasovat Česká republika? Na koho dopadají rostoucí ceny energií a jídla nejvíce? A jak ochránit ty nejzranitelnější? Budeme muset radikálně změnit naše zvyky a přichází konec blahobytu?

Vědecká zasTÁVka 2022
 

ZasTAVte se na kus řeči s mladými vědkyněmi a vědci, laureáty ocenění Prémie Otto Wichterleho. V krátkých příspěvcích vám představí svůj výzkum, ale i svou cestu do Akademie věd ČR a své působení v ní. Jakým výzvám čelí a co je motivuje? Inspirativním večerem pro začínající vědce i další zájemce o vědu provedla Martina Spěváčková.

Geneticky modifikované plodiny: Naděje nebo hrozba?
prof. Eva Zažímalová, prof. Jaroslav Doležel, prof. Helena Tlaskalová-Hogenová, doc. Aleš Pečinka

Jaká je budoucnost geneticky modifikovaných rostlin? Pomohou zajistit dostatek kvalitních potravin pro budoucí generace? Co jsou vlastně GM plodiny? Mohou způsobovat zdravotní problémy, nebo naopak našemu zdraví pomoci? Na tyto a mnoho dalších otázek budeme hledat odpovědi v panelové diskusi s výjimečnými hosty. Diskuse se exkluzivně zúčastnili předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová, prof. Jaroslav Doležel, prof. Helena Tlaskalová-Hogenová, doc. Aleš Pečinka a moderovat ji bude Daniel Stach z ČT.

Chemie proti koronaviru aneb co jsme si odnesli z 18 měsíců vývoje virostatik proti novému viru
prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Přednáška provedla provést posluchače rokem a půl boje vědy proti novému koronaviru. Probereme si, co všechno chemici vyzkoušeli a proč to dělali, co všechno se jim nepovedlo, co se povedlo a jak by to celé mohlo dopadnout. Kromě toho se dozvíte, k čemu je dobrá věda, proč na pravdě záleží a proč je fajn vystudovat v Česku chemii.

Tajemství života v lese
Mgr. Petr Kohout, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR

Houby jako symbionti rostlin umožňující jejich výživu, jako významní patogeni i jako zdroj potravy pro řadu komunit mají velký ekonomický i ekologický význam. Většina z nás zná houby z procházek po lese, kdy ty jedlé druhy končí v houbařských košících. Většina těla hub (podhoubí) se však skrývá pod povrchem, kde prorůstají půdou a v mnoha případech interagují s kořeny rostlin. Díky vláknitému podhoubí pak dochází k propojování jednotlivých rostlin, které si tak předávají živiny či informace.

Záhada Vikingů v Grónsku
Mgr. Radka Kellnerová, Ph.D., Ústav termomechaniky AV ČR

Vikingové byli ve své době nejsilnější válečníci, nejschopnější mořeplavci a nejhouževnatější osadníci starého kontinentu. Jejich expanze byla tak masivní, že jsou doteď považováni za jeden ze zakládajících pilířů evropské kultury společně s Řeky a Římany. Co se jim tedy přihodilo v Grónsku? Proč zmizeli ze svých osad beze stopy? Může za to klimatická změna či vnější hrozby? Překvapivou forenzní detektivkou vás provede Radka Kellnerová.

Jaderná fúze – budoucnost energetiky
Ing. Slavomír Entler, Ph.D., Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Přednáška se zaměřila na historii, současnost i pravděpodobný budoucí výzkum termojaderné fúze a nezbytných technologií. Představila nejnadějnější cestu k ovládnutí termojaderné fúze – magnetické udržení horkého plazmatu. Důraz byl kladen zejména na historii výzkumu tokamaků v ČR od poloviny 70. let, kdy byl tokamak TM1-H převezen z Moskvy do pražského Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Ten v roce 2008 přešel ke studentům FJFI ČVUT a byl nahrazen tisíckrát výkonnějším tokamakem COMPASS z Velké Británie.

Alois Musil – korespondenční síť vědce a politických špiček první republiky
Mgr. Ing. Pavel Žďárský, Ph.D., Akademická společnost Aloise Musila

Alois Musil (1868–1944), orientalista, arabista, teolog a cestovatel, je světově proslulý především svými vědeckými cestami po orientálních zemích, které podnikl na přelomu 19. a 20. století. Přednáška představila korespondenci Aloise Musila s významnými osobnostmi československé meziválečné politiky – T. G. Masarykem, Edvardem Benešem, Přemyslem Šámalem a dalšími, jejichž vliv na rozvoj orientalistiky v Československu byl zásadní.

Fyzici v boji proti COVID-19
Ing. Tomáš Jetmar, Fyzikální ústav AV ČR

Ani vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR neseděli během nouzového stavu s rukama v klíně. Ve spolupráci s průmyslovými partnery přišli s řadou inovací pro boj s COVID-19. V přednášce vám ukážeme vývoj, výrobu a testování ochranných pomůcek a biočipů, nový postup dezinfekce filtrů a přípravu antivirových povlaků.

Neznámá nákaza: „Rožňavská nemoc“ z roku 1951
PhDr. Mgr. Kristýna Kaucká, Ph.D., Masarykův ústav a Archiv AV ČR

Na jaře roku 1951 se okresní nemocnice v Rožňavě na východním Slovensku plnila nemocnými, kteří byli stiženi neznámou nákazou. Počet hospitalizovaných stále narůstal. Dle epidemiologického charakteru nemoci bylo jasné, že se lidé nakazili z jídla. Ovšem pro objasnění nemoci a jejího původu bylo potřeba zahájit vědeckou expedici. Došlo tak ke světovému objevu možnosti nákazy klíšťovou encefalitidou nepasterizovaným mlékem. Přednáška představila tuto epidemii laické veřejnosti.

Co způsobují stromy v ulicích?
RNDr. Jaroslav Resler, Ph.D., Ústav informatiky AV ČR

Obyvatelé měst se potýkají se znečištěným vzduchem, v létě navíc i s rozpálenými ulicemi. Na vině jsou asfaltové a betonové povrchy, budovy i intenzivní doprava v hlavních ulicích. Více zeleně, zvláště stromů, je jedním z důležitých prostředků, jak učinit městský prostor obyvatelnější. Jaký je skutečný dopad stromů na procesy v ulicích? Co nám mohou říct účelová měření a moderní modely? Výsledky mohou být zajímavé, někdy i překvapující. Zejména však mohou přispět k efektivnějšímu ozelenění měst.

Voda nad zlato
doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D. Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D Hydrobiologický ústav<
Ing. Miroslav Tesař, CSc Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D. Mikrobiologický ústav AV ČR

Máme vody dostatek a budeme ji mít i v budoucnosti? Co pro to musíme udělat? Ohrožuje nedostatek vody naše zemědělství a zásoby pitné vody nebo dokonce existenci celé naší společnosti? Jaká je kvalita vody? Je v současné době vůbec ještě možné vyrobit pitnou vodu bez škodlivých chemických příměsí? A za jakou cenu? A bude to možné i v budoucnosti? Pokud chcete znát odpovědi na tyto otázky, přijďte na panelovou diskusi „Voda nad zlato“.

Sametová revoluce po třiceti letech
Prof. Miroslav Vaněk, Ph.D. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Třicet let. Přesně tolik letos uplyne od sametové revoluce. Zatímco „velké dějiny“ roku 1989 jsou již historiky víceméně zpracovány, porevoluční životy těch, kdo listopadové události rozpoutali, jsou známy jen zřídka. Co dnes dělají? Co si myslí o světě kolem sebe? A sehrála v tom nějakou roli osobní zkušenost ze sametové revoluce? Promítání dokumentu „Sto studentských (r)evolucí" a beseda s pamětníky z řad studentských vůdců listopadu 1989.

Tuková tkáň, obezita a omega-3 mastné kyseliny
MUDr. Jan Kopecký, DrSc., Fyziologický ústav AV ČR

Nezdravý způsob života, včetně složení stravy, vede k nadměrnému hromadění tuku v těle, k obezitě. Ta podporuje vznik závažných chorob, zejména cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění nebo nádorů. Tyto dopady lze mírnit ovlivněním metabolizmu a sekrečních funkcí samotné tukové tkáně např. u obézních myší omezením kalorického příjmu v kombinaci s obohacením stravy o omega-3 mastné kyseliny z ryb. Tyto pokusy naznačuji cestu pro prevenci a léčbu obezity také u lidí.

Umělý život: půjde to? Jak jsme blízko, nebo daleko?
Mgr. Jan Pačes, Ph.D., Ústav molekulární genetiky AV ČR

Vědy o životě poskytují obrovské množství poznatků a informací. Dodávají nám ale také dost materiálu k biochemickému porozumění životu? Test toho, jak dobře něčemu rozumíme, je vytvoření téhož v laboratoři. Dokážeme to se životem? Nebo už jsme to snad dokázali?Přednáška o tom, jaké experimenty byly realizovány a jaké se chystají, jaké jsou další směry výzkumu umělého (syntetického) života, ať již „soft“ (v počítači), „hard“ (elektromechanicky), ale hlavně „wet“ (biochemicky v laboratoři).

Splněné a nesplněné sny předpovědi počasí
RNDr. Petr Zacharov, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry AV ČR

Předpověď počasí, jak ji známe v současnosti, se začala vyvíjet na začátku minulého století. Po prvotních neúspěších a mnoha malých krůčcích se meteorologové dostali až k předpovědi, kterou využívá skoro každý a bere ji jako samozřejmost. Jak trnitá cesta vývoje předpovědi byla a co ovlivňuje kvalitu předpovědi v současnosti?

Když se molekuly ZVĚTŠÍ!
Michael G. S. Londesborough, Ústav anorganické chemie AV ČR

Mnohé z nejdůležitějších molekul, s nimiž přijdeme do styku, jsou malé. Jako například kyslík, který má pouze 2 atomy nebo voda se 3 atomy. Známe také molekuly středně velké, jako je glukóza, jež má atomů 24. Ale pak máme molekuly, a ty jsou opravdu, opravdu VELKÉ! Stovky tisíc atomů velké! Miliony atomů velké! A zde se nacházíme ve světě polymerů, kterým vás provede jeden z největších popularizátorů vědy, Michael Londesborough.

Aplikace laserů ve všedním i nevšedním životě
Ing. Jan Brajer, HiLASE, Fyzikální ústav AV ČR) a Ing. Martina Žáková, ELI Beamlines, Fyzikální ústav AV ČR

Lasery se dnes využívají při výrobě každého mobilu, auta nebo počítače. Jak ale vývoj techniky postupuje stále rychleji vpřed, je nutné se věnovat i vývoji laserových technologií, které nám umožní laserem řezat a vrtat materiál rychleji a přesněji, čemuž se věnuje centrum HiLASE. Laser nám rovněž dovoluje posouvat hranice lidského poznání, můžeme s ním urychlovat částice, generovat speciální sekundární záření i studovat hmotu v extrémních podmínkách, což bude mimo jiné úkolem centra ELI.

Proč se vrací černý kašel?
Prof. Ing. Peter Šebo, CSc., Mikrobiologický ústav AV ČR

Černý kašel je vysoce infekční onemocnění dýchacích cest. Toto onemocnění je smrtelně nebezpečné pro kojence a před zavedením očkování patřilo k nejčastějším příčinám úmrtí kojenců ve vyspělých zemích. Dnes se očkuje proti černému kašli ve všech zemích světa, a přesto černý kašel stále není pod dostatečnou kontrolou a toto infekční onemocnění se opět vrací do nejvyspělejších zemí, včetně České republiky. Proč tomu tak je a jak se k tomu postavit, rozvede prof. Šebo podrobně ve své přednášce.

Střevo – náš sluha, nebo pán?
Ing. Jakub Mrázek, Ph.D., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Většina střevních mikroorganismů pomáhá trávit potravu a produkuje důležité metabolity, například některé vitaminy. Vedle toho je schopna se svým hostitelem komunikovat, a to na několika úrovních. Střevní organismy ovlivňují imunitní systém, působí na nervová zakončení, produkují látky hormonální povahy a působí na centrální nervový systém. Jejich poškození může vést k poruchám nálad, depresím, alergiím a zánětlivým střevním onemocněním.

Jak imunitní systém pomáhá a chrání a kde mu dosud dost dobře nerozumíme
prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., Mikrobiologický ustav AV ČR

Od první vteřiny našeho života nás před okolním biosvětem potenciálně nebezpečných mikroorganismů chrání imunitní systém. Ten nás provází celým životem a podílí se na jakémkoliv onemocnění či patologickém efektu, který nás během života potká.
Pronikněte do tajů vědy o imunitním systému!

Jsou možné mezihvězdné lety?
RNDr. Vladimír Wagner, CSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR

Intenzivní expanze lidské civilizace do vesmíru není možná bez jaderných zdrojů energie. Dnes víme, že exoplanety existují i u některých nejbližších hvězd. V přednášce si ukážeme, jaké existují možnosti zajištění energie pro potenciální lety k nejbližším hvězdám.

Supervulkány a jejich extrémní erupce
RNDr. Aleš Špičák CSc., Geofyzikální ústav AV ČR

Jako supervulkány jsou označovány sopečné útvary velkých rozměrů, jejichž erupce v minulosti prokazatelně zasáhly celé kontinenty a ovlivnily podnebí na Zemi po několik následujících let. Seznamte se s několika světovými supervulkány a jejich historií, metodami jejich sledování i údaji o jejich současné aktivitě.

Proč je zebra pruhatá a srdce rytmicky tluče – aneb chemické a koncentrační vlny kolem nás
Ing. Lenka Šebestíková, Ph.D., Ústav pro hydrodynamiku AV ČR

Aniž bychom si to uvědomovali, jsou chemické a koncentrační vlny součástí našeho běžného života. Najdeme je nejen za přenosem signálu po nervovém vlákně, tlukotem srce, střídáním spánku a bdělosti, ale i za pocitem hladu. Během přenášky si ukážeme, že koncentrační vlny mají své prsty i v tom, že jsou zebry pruhaté a gepardi mají srst plnou barevných skvrn. Dozvíte se, že existují mikroorganismy, jež používají chemické vlny pro posílání poplašných zpráv a možná i drbů. Také uvidíte, jak chemické vlny vypadají, jak se chovají a co všechno se s nimi dá dělat, když si je vezmou do parády vědci.

Gravitace a vesmír
Mgr. Vojtěch Pravda, Ph.D., Matematický ústav AV ČR

V této přednášce si populární formou shrneme současný pohled na roli gravitace ve vesmíru. Shrneme si základní aspekty Einsteinovy obecné relativity, budeme hovořit o neeuklidovské geometrii, zakřiveném prostoročase, sluneční soustavě, neutronových hvězdách, černých děrách, galaxiích a kosmologických modelech. Ukážeme si, že bez znalosti Einsteinovy obecné relativity by nemohl fungovat navigační systém GPS. Dotkneme se též současných otevřených otázek v teoretické fyzice, jako je temná hmota a temná energie. Ilustrujeme si, jak se fyzikální zákony mikrosvěta mohou v kosmologii projevit i na těch největších škálách. Budeme také hovořit o tom, že matematika je, stejně jako např. teleskop či urychlovač částic, důležitým nástrojem při poznávání vesmíru.

Imunitní systém v boji proti nádorům
prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR

V posledních několika málo desetiletích došlo k neuvěřitelnému pokroku našich znalostí o tom, jak fungují základní životní děje na molekulární úrovni. Tyto poznatky jsou mimo jiné základem nových technologií, které mají obrovský ekonomický význam. Stále ale zůstává velké množství fascinujících nevyřešených otázek – nevíme např., jak vlastně život vznikl. Je jisté, že i následující generace molekulárních biologů nemusejí mít obavy z nedostatku práce.

GMO plodiny – hrozba nebo šance?
Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D., Ústav experimentální botaniky AV ČR

Čeká lidstvo bez transgenních plodin nevyhnutelně hladomor? Nebo snad naopak hrozí, že planeta nekontrolovaně zaroste superplevelem uniklým z laboratoře šíleného vědce? Téma genetických modifikací často přitahuje živou diskusi plnou emocí, ale reálných faktů se většinou nedostává ani na jedné straně sporu. Přednáška se pokusí o střízlivý pohled na problematiku GMO plodin v kontextu vývoje zemědělství v 21. století.

Muži a ženy z pohledu neurofyziologie
prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., Fyziologický ústav AV ČR

Muži a ženy by si měli být rovni ve svých právech a příležitostech, biologicky se ale mohou velmi lišit. Jaké endokrinologické a neurofyziologické zvláštnosti vedou k tomu, že ženy a muži v průměru vnímají vnější svět trochu odlišně? Co bychom měli možná vědět nejen o partnerově těle, ale především o jeho mysli, aby byl společný život „jedna báseň“? Přednáška je doprovázena poezií a houslovými ukázkami.

Možnosti léčby epilepsie v budoucnosti
prof. MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D., Fyziologický ústav AV ČR

Epilepsie je nejčastější chronické onemocnění mozku. Přibližně u třetiny pacientů je v současnosti používaná léčba neúčinná, a je tudíž zapotřebí hledat nové postupy, jak epilepsii léčit. V přednášce představíme, jaké nové možnosti léčby epilepsie a záchvatů přináší moderní výzkum epilepsie. Zaměříme se především na možnosti genové terapie, mozkové stimulace a využití kmenových buněk. Tyto nové postupy mohou účinně ovlivnit abnormální chování epileptických nervových buněk a zamezit vzniku záchvatů.

Kdo má spolehlivý recept na správné rozhodování?
Ing. Jiří Vomlel Ph.D., Ústav teorie informace a automatizace AV ČR

Mnohé praktické problémy spojené s rozhodováním lze řešit pomocí tzv. bayesovských sítí. Bayesovská síť modeluje daný rozhodovací problém pomocí teorie grafů a teorie pravděpodobnosti. Umožňuje tak zpracovat dostupné přesné i nepřesné údaje do jednoduchého, srozumitelného doporučení, které usnadní rozhodování. Metodiku bayesovských sítí lze aplikovat na rozmanité rozhodovací problémy, např. problém farmáře, zda má použít postřik proti plísním, modelování dědičných nemocí, technickou diagnostiku laserových tiskáren, adaptivní testování znalostí studentů, automatizované porovnávání ceníků apod.

Jaká matematika se ukrývá v pražském orloji?
prof. RNDr. Michal Křížek DrSc., Matematický ústav AV ČR

V roce 2010 jsme oslavili 600 let vzniku orloje na Staroměstském náměstí v Praze. Přednáška bude o tom, co vše orloj ukazuje a jaké matematické principy a triky k tomu využívá. Zmíníme se i o matematických a astronomických omylech, které provázejí pražský orloj již po staletí. Například před rokem 1979 byla na jeho astronomickém ciferníku nesprávně zakreslena kruhová oblast astronomické noci. Povíme si také o dalších významných kružnicích, jejichž rozměry a umístění na orloji by se daly ještě zlepšit. Dále ukážeme, jaká zajímavá matematika se ukrývá za bicím strojem pražského orloje.

Globální změny klimatu: lekce z geologické minulosti
RNDr. Jiří Laurin, Ph.D., Geofyzikální ústav AV ČR

Klimatický systém Země je jedinečnou přírodní laboratoří, která již více než 4 miliardy let experimentuje se složením atmosféry, prouděním oceánů, intenzitou slunečního záření a řadou dalších vnitřních i vnějších činitelů. Výsledky těchto pokusů jsou zapsány v geologických archívech sedimentárních hornin. Co říkají o proměnách klimatu dávno před dobou, kdy se na zemském povrchu objevil člověk? Jak silná je přirozená schopnost naší planety měnit klimatické podmínky? Jak rychle se klima proměňuje? A z jakých příčin?

Mobilní robotika
prof. RNDr. Michal Křížek DrSc., Matematický ústav AV ČR

Přednáška je věnována problematice bouřlivě se rozvíjejícího oboru – mobilní robotice. V přednášce jsou populárním způsobem uvedeny principy klíčových algoritmů navigace mobilních robotů – plánování cesty a lokalizace. Nechybí příklady z praxe, zaměřené především na první český komerčně používaný robot Advee, na jehož vývoji se přednášející podílel.

Až se ucho utrhne – o únavě materiálu a jiných patáliích
doc. Ing. Jan Klusák, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR

Může se hliník unavit i jinak než cestou do Humpolce? Jak a proč vznikají trhliny v materiálech? Proč mají letadla kulatá okénka? Co o únavě materiálu věděla už vaše babička a jaké metody používáme dnes?

Klíšťová encefalitida – kde se tady vzala?
RNDr. Daniel Růžek, Ph.D., Biologické centrum AV ČR

Přednáška odpoví na otázku, kde se vlastně objevila klíšťová encefalitida. Nemoc, která se projevuje jako chřipkové onemocnění a těžší průběh mají zpravidla starší jedinci. Jaké jsou dostupné metody léčby a jak je důležitá rekalescence po prodělání onemocnění? Budou popsány různé formy projevu nemoci a jaká forma nemoci a její následky jsou nejzávažnější. Dále přednáška obecně charakterizuje virus encefalitidy a podívá se, kdy a kde byl virus poprvé objeven. Dozvíte se, proč se také zažil pojem Československá klíšťová encefalitida.

Optika a rychlý internet
Ing. Pavel Honzátko, Ph.D., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR

Úvodem přednáška seznamuje posluchače s optickými vlákny, se zkreslením signálů v nich a s optickými komunikačními systémy obecně. Dále následuje přehled úloh pro plně optické zpracování signálů, které se vyskytují v optických komunikačních systémech. Ve druhé části přednášky jsou uvedeny různé stavební komponenty plně optických sítí v podobě vlnových konvertorů, spínačů a logických hradel. Z nich jsou budovány složitější celky jako 2-R a 3-R opakovače, optické paměti, měřiče chybovosti apod.